Změna času skokově zvyšuje riziko střetu vozidla se zvěří

Přechod času ze zimního na letní dokáže pořádně zamávat statistikami dopravních nehod. Na silnicích skokově roste nebezpečí střetu se zvěří, zejména s tou srnčí. Na začátku dubna stoupá až o třetinu.

Nejrizikovější je období zhruba dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Srny jsou navíc často omámené pastvou na řepkových polích, která na ně má vliv jako alkohol na lidi. A řidiči nevědí, jak se v takové situaci chovat. Podle policejních statistik došlo v období let 2007 – 2013 téměř 30 tisíc střetů vozidel se zvěří. Pojišťovně Generali nahlásili loni motoristé celkem 2 234 takových nehod s celkovou škodou téměř 60 miliónů korun.

Statistická křivka střetů se zvěří začíná stoupat už na přelomu února a března, kulminuje v dubnu a květnu. Zvýšené riziko pak znamená právě období po přechodu ze zimního na letní čas.

„Zvěř nemá hodinky a naše změny času neregistruje. Denní aktivita zvířat je silně závislá na poloze slunce na obloze. Kvůli časovému posunu je však na silnicích o hodinu dříve silnější provoz. V místech, kde lesní zvěř přechází vozovku při hledání potravy, tím pádem narůstá riziko střetu – na začátku dubna až o třetinu,“ poukazuje Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu, v. v. i. na statistiky, které posbíral server www.srazenazver.cz.

Rizikovější jsou také určité hodiny z běžného denního rytmu, a to právě souvisí s posunem zimního času na letní a opačně. Největší pravděpodobnost střetu se zvěří je totiž běžně do dvou hodin po západu slunce a zhruba hodinu před jeho východem.

„Mnoho lidí udává, že v souvislosti se změnou času trpí poruchami spánku, ospalostí během dne a častými bolestmi hlavy. Může se objevit i únava, poruchy soustředění, zpomalení reakcí, nepozornost, roztěkanost, snížená schopnost rozhodování nebo změny nálady. To vše se samozřejmě výrazně projevuje, i pokud sedíme za volantem,“ upozorňuje produktový manažer pojišťovny Generali Miroslav Matějka.

Vyhýbací manévr je až 12x rizikovější
Ze statistik Policie České republiky vyplývá, že následky pro posádky vozidel při srážce se zvěří jsou srovnatelné s těmi, když se řidič pokusí zvěři na silnici vyhnout. V období let 2007 – 2013 došlo ke 29 483 střetům vozidla se zvěří. Smrtelných nehod z toho bylo 11, těžkých zranění 51 a lehkých 453. Nehod v důsledku vyhýbání se střetu se zvěří přitom bylo ve stejném časovém úseku zhruba dvanáctkrát méně (celkem 2458), ovšem s podobnými následky. Devět smrtelných nehod, s těžkým zraněním 51 a s lehkým dokonce 550 případů. Riziko je v tomto případě výrazně vyšší.

Mluvčí policejního prezídia Jozef Bocán proto varuje: „Nejde-li střetu zabránit, je lepší se nepokoušet o riskantní manévr. Vozidlo se může stát neovladatelným, hrozí srážka s vozidlem v protisměru či náraz do stromu, opustí-li vozidlo vozovku.“

Řidiči by měli mít na paměti, že jakmile se vysoká objeví na silnici a pokud to situace dovolí, je potřeba vypnout dálková světla a zpomalit. Zároveň je vhodné být na pozoru i nadále. Lesní zvěř se totiž často pohybuje ve skupinách. Je lepší předvídat a počítat i s dalšími kusy v okolí silnice.

V případě nehody, a pokud to dovolí situace, měl by řidič ihned zapnout výstražná světa a postavit na silnici varovný trojúhelník.

„Řádné označení místa dopravní nehody je z pohledu bezpečnosti naprostý základ. Zraněnou zvěř by řidič neměl ze silnice sám odklízet, protože poraněná zvěř mu může způsobit zranění. Jakmile to situace dovolí, je potřeba kontaktovat policisty na lince 158, kteří následně vyrozumí správce příslušné honitby, který se o zvěř postará. V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat,“ upozorňuje také Jozef Bocán.

Pozor na opilé srny
Víc než jindy je proto třeba dát po ránu i navečer na silnicích pozor na zvěř. Jednak v souvislosti s časovým posunem, ale také proto, že pole jsou plná mladé řepky, která dělá se srnčí zvěří divy.

„Plochy oseté řepkou od let výrazně vzrostly. Většinově jsou nově používány odrůdy, které mají snížený obsah sirných glykosidů. Tím se stávají pro zvěř výrazně atraktivnější, než tomu bylo dříve. Negativní důsledek je nejvíce patrný u srnčího. Řepka láká zvěř svou chutí, ale obsahuje látku, která naruší fungování mozku. Srnčí ztrácí plachost, postupně oslepne a ohluchne. Srážky vozidel s takto paralyzovanými jedinci jsou pak nutným důsledkem,“ sdělil Jiří Bartoš z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Havarijní riziko kryje i povinné ručení
Za loňský rok nahlásili motoristé jen pojišťovně Generali celkem 2 234 nehod, jejichž příčinou byl střet se zvířetem. Celková škoda dosáhla 59 660 310 korun s průměrnou škodou téměř 27 tisíc korun.

„Nejvíc hlášení o těchto nehodách jsme přijali v dubnu a květnu – v obou měsících jich bylo po 215. Podzimní vrchol se pak soustředil na říjen a listopad s 246 a 239 nehodami,“ vyčíslil mluvčí Generali Jiří Cívka.

„Krytí střetu se zvířetem v povinného ručení Komplet a Exkluziv zahrnuje úhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla až do výše 100 tisíc korun, přičemž výplata pojistného plnění nemá vliv na bonus v povinném ručení,“ vysvětluje Miroslav Matějka z pojišťovny Generali.

Vzhledem k nízké spoluúčasti jednoho tisíce korun jej tak využijí i řidiči, kteří mají sjednáno havarijní pojištění. Uplatnění škody do 100 000 Kč z povinného ručení je pro ně výhodnější. V havarijním pojištění se na škodě obvykle podílejí vyšší spoluúčastí, která běžně činí pět tisíc korun. Navíc má výplata pojistného plnění z havarijního pojištění vliv na vyježděný bonus v tomto pojištění.

Střet se zvěří je sice klasické havarijní riziko, pro které je potřeba mít sjednané havarijní pojištění, Generali jej však jako první v ČR nabídla jako součást povinného ručení. Původní riziko, tedy střet s lesní zvěří, je dnes rozšířeno na střet se zvířetem bez omezení, tedy včetně domácích, hospodářských a jiných zvířat.

Pachové ohradníky jako ideální prevence
S minimalizací střetů vozidel se zvěří pomáhá Nadace pojišťovny Generali hned několika krajům ČR v rámci projektu pachové ohradníky. Ty mají účinnost až kolem 80 %. Jedná se o prvky, většinou dřevěné kůly, opatřené pěnou s pachem predátorů. Tyto ohradníky sice nefungují jako plot, ale významnou měrou snižují počty střetů. Odborníci je považují za efektivní aktivní prevenci.

To například potvrzují údaje Olomouckého kraje, kde bylo v loňském roce za podpory Nadace pojišťovny Generali celkem nainstalováno 131,6 km pachových ohradníků. Instalaci provedly jednotlivé Okresní myslivecké spolky Olomouckého kraje na nejrizikovějších úsecích komunikací, které procházejí jejich honitbou na začátku června. V rámci všech sledovaných úseků byla účinnost opatření přes 71%. Na těchto úsecích klesl meziročně počet střetů vozidel se zvěří ze 185 na 53.

Příspěvek byl publikován v rubrice Havarijní pojištění, Pojištění. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>